Dvě studie absolventů školy ve Vlastivědném zpravodaji Polabí 2018

Dvě studie absolventů školy ve Vlastivědném zpravodaji Polabí 2018

V nejnovějším čísle Vlastivědného zpravodaje Polabí byly otištěny výsledky dvou regionálně geografických maturitních prací našich absolventů z minulých let. Publikování středoškolské studentské práce v recenzovaném vědeckém periodiku (byť regionálního zaměření) ukazuje samozřejmě na kvalitu prací i jejich autorů. Zároveň je z jejich pohledu také vlastně první položkou profesního životopisu.

První z obou článků s názvem "Vymezení někdejšího Chlebského a Bobnického rybníka" byl otištěn na stranách 10-15. Vznikl na základě terénního geografického výzkumu z let 2016-2017 provedeného Petrem Červinkou v rámci přípravy jeho maturitní práce, kterou úspěšně obhájil na jaře 2017. Spoluautorem článku je proto i jeho vedoucí práce Mgr. Miroslav Soukup. Článek přibližuje důvody stavby rybníků a jejich využití v minulosti. Snaží se vysvětlit pozdější úpadek rybníkářství po třicetileté válce. Hlavním cílem pisatele bylo ale s pomocí (starých i současných) map a pohybu v terénu stanovit s využitím GPS modulu mobilního telefonu průběh břehů původního Chlebského a Bobnického rybníka severně od Nymburka. To se podařilo a vymezená oblast byla zakreslena do mapy v počítačovém programu QGIS. Nad podkladovou mapou byla dle postavení vrstevnic zjištěná poloha obou vodních ploch ověřena. V terénu se podařilo nalézt a fotograficky zdokumentovat i pozůstatky hráze Bobnického rybníka. Překvapivým následným zjištěním byl také fakt, že současné katastrální hranice obou obcí bývalý Bobnický rybník dokonale kopírují (srov. fialovou přerušovanou čáru). Geografický informační systém vypočítal obvod a také plochu zatopenou rybníky. Výměra obou se přesně shodovala s údaji nalezenými v historických pramenech. Práce byla také v roce 2017 obhajována na krajské přehlídce Středoškolské odborné činnosti (vítězství v oboru č. 5 Geologie a geografie) a na celostátní přehlídce SOČ v Boskovicích dosáhla v témž oboru 6. místa v ČR.

Citace článku:
ČERVINKA, P., SOUKUP, M. Vymezení někdejšího Chlebského a Bobnického rybníka. Vlastivědný zpravodaj Polabí. 2018, 49:10-15. ISSN 0231-5769.

Druhý článek Rekonstrukce průběhu mlýnského náhonu v Sadské čerpá rovněž z maturitní práce absolventa školy v roce 2018 Václava Štěpána. I pro ni byl jako prostředí reprezentace zjištěných výsledků použit počítačový mapový program QGIS. Autorovi se mj. povedlo vyvrátit v literatuře opakované chybné tvrzení, že architektem mlýnského náhonu u Sadské byl sám slavný jihočeský rybníkář a rožmberský regent Jakub Krčín. Ten sice prokazatelně působil v oné době na přípravě výstavby rybníka v Kersku, během ní mohl ale maximálně navrhnout úpravy na již existující vodoteči náhona za účelem zvýšení průtoku pro uspokojení poptávky tří mlýnů na něm vystavěných. Stručný přehled jejich historického vývoje v článku také nechybí. Terénním průzkumem podél celého náhonu (od Třebestovic, kde se odděluje od říčky Šembery, až po ústí do Labe severně od Sadské) získal autor data pro konstrukci historické mapy se zákresem původního průběhu náhonu a hospodářských staveb s ním spojených. Dalším produktem jeho úsilí byla tematická mapa současného stavu koryta náhonu s rozlišením jeho zachovalosti na různých místech, včetně částečného zatrubnění v intravilánu města Sadská. Velice ilustrativní je také srovnání historické a současné fotografie z různých úseků náhonu ve městě. Vedlejším, ale přitom praktickým přínosem bádání byly autorem realizované opravy mapových dat o náhonu ve volně šiřitelné OpenStreetMapě a předání téhož uživatelského podnětu k aktualizaci administrátorům serveru Mapy.cz.

Citace článku:
ŠTĚPÁN, V. Rekonstrukce průběhu mlýnského náhonu v Sadské. Vlastivědný zpravodaj Polabí. 2018, 49:16-25. ISSN 0231-5769.

Vlastivědný zpravodaj Polabí (VZP) je regionální odborný recenzovaný časopis. (Recenzovaný znamená, že ke každému do časopisu zaslanému článku si redakční rada vyžádá nejméně dva recenzní posudky odborníků na dané téma. Teprve podle jejich doporučení je článek otištěn. Samozřejmostí jsou např. bibliografické odkazy na v článku použité zdroje informací.) VZP má celosvětově unikátní identifikátor seriálově vycházejících zdrojů: ISSN 0231-5769. Objevují se v něm původní příspěvky z různých věd tematicky se vztahující k oblasti středního Polabí, resp. okresu Nymburk. Přináší jak přírodovědné, tak i společenskovědní články. Vychází jednou ročně (s cca 1,5 ročním zpožděním). Současným vydavatelem je Polabské muzeum v Poděbradech. Zpravodaj má tradici od roku 1961, současné číslo z roku 2018 má pořadové označení vol. 49, mezinárodní identifikátor ISBN 978-80-907080-2-0. Zpravodaj lze zakoupit na všech pobočkách muzea, na dálku ho lze získat objednáním na: info@polabskemuzeum.cz.

Douška na závěr (zajímavá nejen pro kariérní poradce): Jeden z členů redakční rady VZP je náhodou zároveň učitelem, který na ústecké univerzitě Petra Červinku vzdělává v rámci studia geografie. Článek ho zaujal natolik, že si po ověření, zda-li jde skutečně o autora článku (a nikoliv např. jen shodu jmen), Petrovi sám nabídl vedení bakalářské práce, která bude historickou limnologii na Nymbursku dále rozpracovávat. Zatímco jiní budoucí bakaláři komplikovaně vymýšlí smysluplná výzkumná témata a třeba i obtížně pro ně pak hledají vedoucí, tento příběh ukazuje, že pečlivě a pilně sepsaná a skutečně výzkumná maturitní práce může vést nejen k publikaci v odborném časopise, ale formovat i usnadnit další profesní rozvoj absolventa střední školy. Držíme palce a těšíme se na další nové informace o rybníkářství v raném novověku v okolí Nymburka.

Aktuální informace

13.09.2022

úterý 4/10 od 17:00 hod:

1PA - č. 7 - přízemí vlevo
1PB - č. 2 - přízemí vlevo
1A - č. 6 - přízemí vlevo

Významní absolventi

prof. RNDr. Libor Pátý, CSc.

prof. RNDr. Libor Pátý, CSc. (23. 7. 1929-11. 1. 2021), zakladatel oboru vakuové fyziky v Československu, vysokoškolský pedagog, spoluzakladatel Občanského fóra, náměstek ministra školství, od roku 2003 čestný absolvent nymburského gymnázia (v posledním ročníku byl 21. 2. 1948 vyloučen ze studia z politických důvodů)

Anketa

 
Motto školního roku 2022-23
Cornell Woolrich 16 %
Wayne Gretzky 16 %
Milton Berle 9 %
John Schaar 39 %
Napoleon Hill 19 %
Celkový počet hlasů: 237
Archiv anket

Svět v roce založení školy

Lyžařské závody

únor 1903

Ve Vysokém nad Jizerou se konaly lyžařské závody za účasti mnoha zahraničních závodníků. 

Nejčtenější

12.09.2022

V pátek 2.září se naše třída 1A vydala na adaptační kurz spolu s panem profesorem Machurkou a paní profesorkou Hornovou. Jely s námi také dvě dívky z oktávy, Kateřina a Vanda, které se v průběhu celého kurzu staraly o náš večerní program.

 

celý článek
01.09.2022

Projektu Otevřená věda 2022, pořádaného Akademií věd České republiky, se účastní opět několik studentků a studentek našeho gymmnázia. Často se studenti aktivit souvisejích s projektem účastní i během prázdnin. Luděk Melich ze 3.A dokázal svoji stáž rozpracovat velmi intenzivně v prvním pololetí roku 2022 a podařilo se mu zúčastnit se v červenci s jeho projektem mezinárodní konference ve skotském Edinburghu.

V následujícím článku popsal, jaké téma si v Otevřené vědě zvolil a jaké dojmy z konference si přivezl.

celý článek
01.09.2022

 

 

John Schaar  

Budoucnost není místo kam jdeme, ale které vytváříme.

 

 

 

 

Motto školního roku je v souladu s dlouhodobou vizí školy. Chceme být školou, z níž odcházejí odpovědní mladí lidé připravení po všech stránkách na to, že budoucnost vlastní i budoucnost společnosti je v jejich rukou. Mladí lidé, kteří si jsou vědomi, že bez aktivního přístupu, stálého vzdělávání, odvahy a pevných morálních zásad nebudou schopni budoucnost tvořit a stanou se jen pasivními prvky budoucího světa.

 

Nám učitelům motto opět připomíná, co je naší úlohou v přípravě žáků, které formujeme v jejich nejdůležitějším věku od 11 do 19 let. Připomíná nám naši odpovědnost. Současně nás nepřímo vybízí k využívání všech prostředků a všech možností, abychom v naší vzdělávací práci uspěli. 

 

Žákům motto sděluje, že svou budoucnost mají skutečně ve svých rukou. Čím dříve si to uvědomí, tím dříve budou schopni její podobu ovlivňovat. Vybízí je k aktivitě, k činorodosti, k promýšlení svých činů… Sděluje jim, že bez nasazení a bez vlastního přičinění budoucnost vytvářet nelze.

 

celý článek
 
John Schaar - Budoucnost není místo kam jdeme, ale které vytváříme.