Právo v praxi: Studenti v soudní síni okresního soudu v Nymburce
Vytáhnout studenty z lavic do terénu je vždycky trochu sázka do loterie, ale čtvrteční návštěva u okresního soudu v Nymburce se trefila do černého. Náše předmaturitní ročníky měly možnost sledovat hlavní líčení, které se vryje do paměti víc než jakákoliv učebnice práva. Nešlo o abstraktní kauzu, ale o příběh z každodenní reality – řízení pod vlivem návykové látky v kombinaci s mařením úředního rozhodnutí, tedy řízením i přes vyslovený zákaz.
Sledovat přímo v soudní síni, jak se sčítají chyby a jaké to má reálné dopady, byl pro mnohé docela silný zážitek. Rozsudek byl zněl: peněžitý trest 36 000 korun českých a další dva roky bez řidičského průkazu. Pro mladé lidi, kteří si řidičáky právě dělají nebo je čerstvě mají, to byla srozumitelná lekce o tom, jak rychle se dá o tuhle svobodu přijít a kolik taková hloupost ve finále stojí peněz i času.
Po rozsudku navíc pan soudce i státní zástupce neodložili taláry s tím, že mají hotovo, ale udělali si na nás čas a pustili se se studenty do debaty. Mluvili jsme nejen o právě skončeném případu, ale o české justici obecně, o tom, jak se určují tresty nebo jak vypadá jejich běžný pracovní den. Pro studenty to byla jedinečná šance vidět, že v talárech sedí lidé, kteří o věcech přemýšlejí v souvislostech, a ne jen stroje na citování paragrafů.
Právě v řečeném lze vidět největší smysl podobných exkurzí. Právo v tu chvíli přestává být nudným seznamem příkazů a zákazů ze základů společesnkých věd a stává se něčím hmatatelným, představitelným. Studenti vidí, že každá akce má svou reakci a že soudní síň není místo, kde by se člověk chtěl ocitnout v jiné roli než jako divák či právní profesionál.
