Tak trochu jiný konec prázdnin
Jak to vypadá, když se na 14 dnů z učitelů stanou studenti? Splní vybraný metodický kurz jejich očekávání? Kolik toho "cizího" jazyka na ně čeká? Odpovědi na tyto otázky a nejen na ně v sobě skrývá následující text. Čtyři profesoři nymburského gymnázia totiž strávili posledních 14 dnů v srpnu v Anglii.
16.8.2015 – odlet 11.40 hod. – místo Norwich. Trochu se ofrňujeme, nejvíc jsme stáli o Edinburgh.
Kdybychom tak tušili…….
16.8.2015 – o 90 minut později přistáváme v Londýně – 15.30 – přesun do autobusu National Express a nekonečná, téměř 5 hodinová, cesta na východ Anglie. Po cestě trochu mrzneme, neb Angličané se zadají být posedlí klimatizací.
16.8. 2015 - 19.30 hod. – kampus University of East Anglia je rozsáhlý. Chvilku to vypadá, že nebudeme mít kde spát, ale počáteční překážka nedorozumění záhy padá. Všemi následujícími kroky se vracíme do studentského života. Naše pokoje jsou velikostí tak akorát pro jednoho, společná kuchyně se pro valnou část večerů stane naším „obývákem“, místem setkávání, sdílených zážitků, porovnáváním odlišností kulturních i jazykových, ale především místem naplněným smíchem.
První dny letí neskutečným tempem, výuka začíná v 8.00 hod. a končí v 16.00. Našimi tutory jsou Carol a Chris. Spolu s jejich osobností a metodikou se na nás valí nové obraty, fráze, idiomy. Slovní zásoba se „nafukuje“ o výrazy spojené s novými technologiemi ( dumbphone, to be techy), hovorovým jazykem ( swerve, Bob ´s the uncle), s SMS zkratkami ( tl-dr, Yolo).
Naše skupina Objevte současný anglický jazyk je nejpočetnější – 12 zástupců z různých koutů světa. Jsme různí, avšak jedna věc se okamžitě ukáže jako silné pojítko….ochota podělit se o svůj názor, společná profese, nadšení objevovat zákoutí cizího jazyka. Atmosféra je tvůrčí, občas se ztratíme ve vlastních příbězích a myšlenkách. Nicméně s úkoly se pereme statečně.
Víkend je ve znamení výletů – 22.8. - Cambridge s komentovanou prohlídkou. Počasí je neanglické - 27°C, slunce pálí. Davy turistů se valí ulicemi a my míříme do parku na piknik.
23.8. – Southwalk a moře. Vlny jsou obrovské, to vítr jim svědčí. Městečko malé, pocitově budí dojem rybářské vísky. Sundáme si boty, voda je překvapivě teplá.
Druhý studijní týden neběží o nic pomaleji. Carol i Chris si už zvykli na naše extrovertní povahy a dál nám představují novinky – tentokrát přijdou na řadu přirovnání ( as cheap as chips, as drunk as a skunk), obohacování slovní zásoby různými cestami – akronymy nás baví (laser, radar), zároveň pronikáme (jen tak zlehka a velmi neúspěšně) do úskalí přízvuků cockney, brumie, scouts.
Uprostřed týden máme možnost poznat „kouzlo“ obratu It is bucketing down, protože leje jako z konve. Na odpoledne je v plánu projížďka lodí po řece, ale nikomu se nechce. O dvě hodiny později je vše jinak, mraky se protrhaly, kapitán sděluje zajímavá historická fakta…co víc si přát?
Večer zjišťujeme, že už zbývají pouhé dva dny.
Kdybychom tušili……Norwich se po 14 dnech stala místem, které se nám nechce opustit.
To kvůli lidem ve třídě.
Kvůli společnému sezení u stolu v kuchyni.
Kvůli kouzlu nechtěného.
Kvůli probíhajícímu souznění.
Ještě na chvíli si uchovat ten pocit, v němž starosti jsou vzdálené a jedinou překážkou se jeví záludností cizího – anglického – jazyka.
