Paris sera toujours Paris aneb Paříž bude vždycky Paříží…

Paris sera toujours Paris aneb Paříž bude vždycky Paříží…

Plní zážitků a nových zkušeností, zásobeni suvenýry a fotografiemi, unavení, ale v dobré náladě jsme v sobotu 27. dubna ráno vystoupili z autobusu po třídenním putování Paříží a okolím. Naše cesta začala již v úterý 23. dubna večer a nic nenaznačovalo, jak moc výjimečná cesta nás čeká.

První den byl opravdu náročný, po dlouhé noci strávené v autobuse nás čekalo desetihodinové pěší putování Paříží. Začali jsme u katedrály Notre Dame, kterou jen týden před naší návštěvou zasáhl požár. Pokračovali jsme po Boulevard St.Michel, kolem Sorbonny, přes Lucemburské zahrady. Nahlédli jsme do kostela St.Sulpice, dále přes Saint Germain de Près k Louvru, ulicí Rivoli, kolem Radnice k Centre Georges Pompidou, náměstí Vendôme, následovala Opera Garnier, Moulin Rouge a cíl – bazilika Sacré-Coeur na Montmartre. 21km.

Čtvrtek byl vlastně odpočinkový, nejprve návštěva u impresionistického malíře Clauda Moneta v Giverny a odpoledne královské město Versailles. A jako bonus okružní jízda Paříží po místech, kam by nám to pěšky nevyšlo, Vítězný oblouk, Champs-Elysées, náměstí Svornosti, kostel sv. Magdalény, muzeum Orsay…

Pátek se nám dostalo milého přijetí od paní Marie Mrázkové na českém velvyslanectví v Paříži a potom splněný sen většiny účastníků – návštěva Eiffelovy věže. Dále návštěva muzea sochaře Augusta Rodina, poslední pochod na Trocadéro a závěrečné focení na prostranství u paláce Chaillot. Nástup do autobusu a… konec již znáte, zážitky, zkušenosti, vzpomínky…

Cesta však byla kromě tradičních zážitků plná i těch velmi netradičních…Věděli jste, že lze zabloudit nahoře na Eiffelově věži? Mezi druhým a prvním podlažím se to může stát… Že se u Eiffelovy věže dá hledat zakopaný poklad? Dá, pokud si ho tam část účastníků vybavená kapesními či příborovými nožíky nebo nůžkami zakope v obavě, aby jim nebyla znemožněna návštěva Eiffelovky, a že to může být vcelku zpestření i pro úplně cizí návštěvníky Paříže vám asi nemusíme moc popisovat… Narazit v ulicích uprostřed Paříže na měřený trénink závodů formule je také nevšední zážitek...Také malá oslava 15. narozenin jedné z účastníků a mnoho dalších a dalších momentů zpestřilo naši výpravu. Ostatně, zde jsou střípky od samotných účastníků…

… Letošní zájezd do Paříže se vydařil nad očekávání dobře. Po prvním dni jsem si myslela, že ani neodlepím nohy od země, ale povedlo se a druhý „zahradový“ den mě nabil novou energií. Domů si vezu nespočet zážitků spojených jak s památkami, tak se spolužáky, kteří zvládli proměnit i zdlouhavé čekání ve frontě na Eiffelovu věž na neskutečnou zábavu…(I.P.)

…Ve Francii se mi splnilo jedno veliké přání, viděla jsem Eiffelovu věž. Ale každý den měl svůj bezvadný program. Celý výlet se mi líbil… :-)

…Nač cestovat po světě, když Paříž nabízí všechno? Jen za tu krátkou návštěvu jsme potkali pařížský Stalingrad, Le New York, francouzský Tádž-Mahál a dokonce i francouzské Česko na velvyslanectví. O národnostech okolních lidí ani nemluvě. Přes egyptský Obelisk, pařížskou Vltavu (haha), Sýríjské kulturní centrum, japonští turisté… Zkrátka celý svět jako na dlani… (K.K.)

… Upřímně řečeno jsme byli nejbožejší zájezd. Komu se povedlo ztratit se na Eiffelovce, hledat pod ní poklad a slyšet Corine zpívat NONSTOP, JÁ CHCI ŽÍT NONSTOP? Navíc jsme díky Paříži navštívili spoustu zemí. Sacré-Coeur – „Tádžmahál“ – Indie, taky Stalingrad a mnoho dalších… (K.P.)

…Petřín se jednou rozhodl, že vyrazí do světa. Přestože byl už velký kluk, matička Praha se zvedla se svého vyhřátého místečka a šla s ním. Dnes je Petřín již velikým a slavným symbolem přerostlé matky Prahy, kterou si Francouzi zkomolili na Paříž… (A.T.)

…Za poslední tři dny jsem nasbírala více zážitků než za celý školní rok. Paříž jsem si naprosto zamilovala. Ale nesblížila jsem se tu jen s Paříží a francouzštinou, nýbrž s lidmi z naší školy. Všechny ty úžasné momenty, jako vyteklá marmeláda v batohu, hledání zakopaných nožů nebo klidně jen cedule Stalingrad na nás působily jako lepidlo. Takto poslepovaní jsme procházeli celým světem a zároveň jsme se nehnuli z města… (Z.K.)

…Zájezd do Paříže se mi moc líbil. Zažila jsem spoustu plánovaných i neplánovaných zážitků. A nej zážitek byl v pátek, kdy jsme šli na Eiffelovu věž a ozbrojená část naší výpravy musela zahrabat své zbraně pod strom, kde je pak Corinne musela vykopat…

…Výlet byl super. Nejvíce se mi líbily Lucemburské zahrady, kde jsme se seznámili s francouzskými holuby. Corinne zakopala všechny naše nože pod strom, abychom mohli na Eiffelovu věž vůbec jít. Většina z nás se na Eiffelovce ztratila a byli jsme za to pochváleni…

...Celý tento zájezd byl doprovázen úžasnou atmosférou, smíchem a skvělými zážitky. Bylo by těžké vybrat nejlepší z nich, jelikož každý byl něčím speciální. Asi největší dojem ve mně zanechal poslední den v Paříži. Po prohlídce ambasády a pohledu na Paříž z výšky Eiffelovy věže jsme se vydali na výstavu Rodinova muzea s přilehlými zahradami a sochami. S blížícím se večerem jsme se s kamarádkami rozvalily na měkkou trávu v parčíku a povídaly si o všem možném i nemožném. Po nastoupení do autobusu na mě čekalo překvapení. Všichni mi popřáli k narozeninám a oslava se neobešla ani bez malého vynikajícího dortíku a úžasných pěveckých výkonů. A to vše za doprovodu slunečného počasí a nejlepších přátel. Hezčí patnáctiny jsem si nemohla přát... (A.R.)

…Moc se mi líbily snídaně, protože pain de mie chutnal jako Brumík… (M.K.)

...Tento výlet byl hezký. Ale občas jsme měli dlouhé pauzy tam, kde to nebylo třeba a kde bychom mohli něco vidět a vyfotit byly krátké. Nejlepší byla rozhodně Eiffelova věž a kolotoč. Celkem mě mrzí, že jsme v Paříži strávili jenom 2 dny a že celý zájezd nebyl delší. Příjemně mě překvapil hotel…

…Hotel byl dobrý, ale příště více filmů a více dnů ve Francii, abychom měli více času…

… Výlet se mi líbil, ale příště více rozchodů a trochu volnější dny, bolely mě nohy…

…Výlet se mi líbil, ale příště více rozchodů na kolotoče a nakupování…

…Moje první exkurze se vydařila docela dobře. Líbily se mi výlety, až na ten první, když jsme museli po noci, kdy jsme nemohli spát, vyrazit na celodenní výlet. V galerii mi přibylo 400 fotek, což svědčí o tom, že opravdu bylo co fotit. Nemohu vypustit z hlavy ty lidi, co byli vždycky tam, kde jsme byli my a prodávali tam falešné minieiffelovky. Odnesla jsem si spoustu zážitků a navštívila místa, o kterých se mi jen snilo. A nyní jsou moje oblíbené písničky Monatour hymna a Dlažební kostka… (A.J.)

…Šel pes do lesa a potkal dlažební kostku…(S.V.)

…Ve Francii se mi moc líbilo. Paříž je hrozně krásné město plné památek. Jsem moc ráda, že jsme jich stihli hodně. Díky, že jste to vy, paní profesorky, zvládly…Bylo to SKVĚLÉ!...

… Exkurze se mi moc a moc líbila. Celkově vlastně všechno. Zvláště skvělá atmosféra. Zvláště velký dík patří paním profesorkám a pánům řidičům za hladký průběh exkurze:)…

…Zájezd do Paříže se mi moc líbil. Nejhezčí byla Eiffelova věž. Moc děkuji paním profesorkám a pánům řidičům. * Zážitek nemusí být příjemný, hlavně když je intenzivní:))))…

…Exkurze s autobusem Monatour a jejich hymnou byla zábavná a příjemná. Díky Áně Corinne neztrácela přehled o čase a Áňa dokonce za odměnu uslyšela slovo „holoubek“:) Za rok doufám, že pojedeme se stejnou super partou a děkujeme moc paním profesorkám za tento zážitek. P.S.: Příště vezměte autobus se zásuvkami a wifi… (A.+K.)

 

Skvělý zájezd vytvoří skvělá skupina, což ta naše rozhodně byla. Moc děkujeme všem za báječnou atmosféru a budeme se těšit à la prochaine fois...

Lucie Prokešová, Eva Poprová a Corinne Veisy

Aktuální informace

13.09.2022

úterý 4/10 od 17:00 hod:

1PA - č. 7 - přízemí vlevo
1PB - č. 2 - přízemí vlevo
1A - č. 6 - přízemí vlevo

Významní absolventi

doc. RNDr. Jitka Forstová, CSc.

Doc. RNDr. Jitka Forstová, CSc., vysokoškolská pedagožka, viroložka, zakladatelka a vedoucí Laboratoře virologie PřF UK, absolvovala na naší škole v roce 1961.

Anketa

 
Motto školního roku 2022-23
Cornell Woolrich 16 %
Wayne Gretzky 16 %
Milton Berle 9 %
John Schaar 39 %
Napoleon Hill 19 %
Celkový počet hlasů: 237
Archiv anket

Svět v roce založení školy

Reformy v Makedonii

23. únor 1903

Turecký sultán schválil rakousko-uherský plán reforem v Makedonii.

Nejčtenější

12.09.2022

V pátek 2.září se naše třída 1A vydala na adaptační kurz spolu s panem profesorem Machurkou a paní profesorkou Hornovou. Jely s námi také dvě dívky z oktávy, Kateřina a Vanda, které se v průběhu celého kurzu staraly o náš večerní program.

 

celý článek
01.09.2022

Projektu Otevřená věda 2022, pořádaného Akademií věd České republiky, se účastní opět několik studentků a studentek našeho gymmnázia. Často se studenti aktivit souvisejích s projektem účastní i během prázdnin. Luděk Melich ze 3.A dokázal svoji stáž rozpracovat velmi intenzivně v prvním pololetí roku 2022 a podařilo se mu zúčastnit se v červenci s jeho projektem mezinárodní konference ve skotském Edinburghu.

V následujícím článku popsal, jaké téma si v Otevřené vědě zvolil a jaké dojmy z konference si přivezl.

celý článek
01.09.2022

 

 

John Schaar  

Budoucnost není místo kam jdeme, ale které vytváříme.

 

 

 

 

Motto školního roku je v souladu s dlouhodobou vizí školy. Chceme být školou, z níž odcházejí odpovědní mladí lidé připravení po všech stránkách na to, že budoucnost vlastní i budoucnost společnosti je v jejich rukou. Mladí lidé, kteří si jsou vědomi, že bez aktivního přístupu, stálého vzdělávání, odvahy a pevných morálních zásad nebudou schopni budoucnost tvořit a stanou se jen pasivními prvky budoucího světa.

 

Nám učitelům motto opět připomíná, co je naší úlohou v přípravě žáků, které formujeme v jejich nejdůležitějším věku od 11 do 19 let. Připomíná nám naši odpovědnost. Současně nás nepřímo vybízí k využívání všech prostředků a všech možností, abychom v naší vzdělávací práci uspěli. 

 

Žákům motto sděluje, že svou budoucnost mají skutečně ve svých rukou. Čím dříve si to uvědomí, tím dříve budou schopni její podobu ovlivňovat. Vybízí je k aktivitě, k činorodosti, k promýšlení svých činů… Sděluje jim, že bez nasazení a bez vlastního přičinění budoucnost vytvářet nelze.

 

celý článek
 
John Schaar - Budoucnost není místo kam jdeme, ale které vytváříme.