Vzácná návštěva

Vzácná návštěva

Studium dokumentů, návštěvy archivu a míst spojených s historií, besedy se zajímavými osobnostmi, které nám mají co říci k tématu našeho zájmu, to vše a mnohé další nás čeká v druhém roce fungování Klubu moderní historie. A zahájili jsme nesmírně zajímavým a velice přínosným setkáním. Z Prahy za námi přijel vyprávět příběh své rodiny pan profesor Milan Kodíček s dcerou Terezou. Setkání proběhlo originálně, osobně ve škole, ale i on-line pro ty, které nebyly přítomny ve škole…

V letošním roce jsme si v Klubu stanovili vysoký cíl, zpracovat příběhy „zmizelých sousedů“. Abychom si nevzali příliš velké sousto, rozhodli jsme se zmapovat nejprve osudy dvou nymburských židovských rodin – majitelů likérky Wantochových a oděvníků Pickových. A později pokračovat.

Příběh rodiny pana profesora Kodíčka lze popsat řadou přídavných jmen, jen určitě ne nudný. Rodiče, oba židovského původu, se seznámili v Británii za druhé světové války. Maminka Zdeňka, rozená Picková, utekla z Československa za dramatických okolností v březnu 1939. A zachránila si tím život. Z rodiny Pickových se to pak poštěstilo ještě jejímu bratrovi Františkovi, kterému se na sklonku války podařilo utéct z pochodu smrti. Ostatní z rodiny nepřežili holocaust.

Pan profesor si nejprve prohlédl výsledky našeho dosavadního pátrání. Poté naši skládačku začal doplňovat poutavým vyprávěním, jak říkal sám, „nic moc historie, samé drby“. Jenže tyto drby byly důležitým článkem v mozaice rodiny Pickových. A nesmírně cenným jsou pro nás i rodinné fotografie. Určitě zaujaly fotografie Evy Pickové, která jako dvanáctiletá dívka napsala v Terezíně báseň „Strach“. Tu letos v dubnu zhudebnil izraelský skladatel při příležitosti Dne památky obětí šoa - Jom Ha šoa. A právě tato báseň nás propojila i s památníkem Yad Vashem v Izraeli.

Vyprávění pana profesora bylo opravdu velmi poutavé a hodina a půl utekla jako voda. Vlastně to bylo velmi krátké setkání, které bude mít pokračování…

Zde jen několik ohlasů:

-          Jsem ráda, že i přes tuto situaci k nám pan Kodíček a jeho dcera přijeli. Vyprávěli zajímavě a poskytli nám mnoho nových informací. Doufám, že naše spolupráce tímto neskončí a že si v pátrání navzájem pomůžeme.

-          Moc mě to bavilo poslouchat, pan Kodíček byl moc milý a i když bylo vyprávění chvílemi smutnější, tak bylo i vtipné a myslím, že jsme se dozvěděli celkem dost nových informací. Jsem ráda, že jsme s panem Kodíčkem a jeho dcerou navázali spolupráci a že jsem se setkání mohla zúčastnit, i když jen přes Meet.

-          Bylo to zase něco jiného a to mě na tom bavilo. Bavilo mě poslouchat ty „rodinné drby“, jak to pan Kodíček nazýval, jak se s námi dělil o kousky toho, co si pamatoval. Líbilo se mi, jak mluvil i o vlastnostech různých členů rodiny, nebylo to „jen“ vyprávění, proto mě to tak vtáhlo. Musím přiznat, že jsem chvilku litovala toho, že se nepodílím na práci stopování rodiny Pickovy. Ale rozhodně mi to taky něco přineslo a doufám, že potkám někoho, kdo bude takhle vyprávět o rodině Wantochů.

-          Mě to bavilo. Pak Kodíček to nevyprávěl jako prezentaci, co se dělá někde ve škole, ale bylo to pěkné vypravování. Dal nám materiál, který se nám bude hodit.

-          Mě to strašně bavilo. Pan Kodíček byl takový řekněme lidský. Nebyl to výklad učitele. Trochu mě chvílemi mrzelo, že pracuji na Wantochových a ne na Pickových, protože vyprávění bylo opravdu zajímavé.

-          Vyprávění pana Kodíčka se moc dobře poslouchalo, užíval si to a myslím, že nás to všechny vtáhlo. Vůbec nevadilo, že vyprávěl spíš jednotlivé příběhy nebo jak on to nazýval „drby“, naopak to jako přednášku udělalo mnohem zajímavější.

-          Mě nejvíce překvapilo, jak moc „drby“ pana Kodíčka zapadaly do podložených informací. Dále se mi líbilo, že to nebyl výklad jako na fakultě, ale takové přátelské povídání, i když jsme někdy k tématu ohledně výuky zamířili. Skvělé také bylo, že pan Kodíček nešel jen po negativním, ale hlavně po všem pozitivním.

 

Máme velkou radost, že naše setkání se mohlo uskutečnit a určitě bude mít další pokračování. Slíbili jsme Kodíčkovým, že při jejich další návštěvě společně navštívíme místa spojená s působením jejich rodiny v Nymburce. A moc se těšíme na finální výsledek naší práce.

 

Členové Klubu moderní historie

Aktuální informace

Významní absolventi

škpt. Jindřich Šilhánek

Škpt. pěchoty Jindřich Šilhánek (24. 2. 1898-9. 5. 1945), voják, legionář, odbojář za 2. světové války, maturoval v roce 1916.

Anketa

 
Motto školního roku 2024-25
1. Charlie Chaplin 41 %
2. John Lennon 18 %
3. Eleanor Roosevelt 13 %
4. Stephen Covey 8 %
5. Herman Melville 20 %
Celkový počet hlasů: 212
Archiv anket

Svět v roce založení školy

Saša Machov

16. červenec 1903

- narodil se Saša Machov (†23. 6. 1951), český tanečník a choreograf.

Nejčtenější

09.09.2024

V pátek 6. 9. vyjela třída 1A na adaptační kurz do Rokytnice nad Jizerou. Doprovod nám dělala naše milá paní profesorka třídní Helena Hantonová, pan profesor Machurka a dvě moc šikovné lektorky, Ema Lojková a Eliška Schwarzová. My už jsme se mezi sebou tak nějak znali, přece jenom jsme spolu strávili pět dní ve škole, ale všichni jsme se těšili, co nám adapťák přinese.

celý článek
03.09.2024

Hned druhý den v novém šKolním roce se studenti sext, septim, oktáv, 2A, 3A a 4A vydali do nymburského kina na SLAM POETRY. Někteří věděli nebo tušili, co je čeká, jiní ne.

celý článek
01.09.2024

K první alumni besedě s významnými absolventy školy v novém školním roce - Petrem a Jaroslavem Novákovými, kteří dorazí ze Švédska (kam emigrovali v roce 1968) - zveme v pondělí 9. září 2024 od 18 hodin do Městské knihovny Nymburk v Palackého ulici.

celý článek
 
Charlie Chaplin - Zajímám se o svoji budoucnost, protože v ní hodlám strávit zbytek života.