ZLATÁ EXPEDICE ZA ZLATOU RÉVOU

ZLATÁ EXPEDICE ZA ZLATOU RÉVOU

Jednoho chladného, nedělního rána, konkrétně 25. září 2022 v 7:02, vyrazila skupina studentů, ve složení Justýna Andrlová, Eliška Šafrová, Kateřina Pokorná, Karolína Šustrová a Jiří Beneš z nymburského nádraží směr Hustopeče. Jestli si myslíte, že to byl nějaký obyčejný školní výlet, tak vás budu muset zklamat. Jednalo se o Zlatou expedici v rámci projektu DofE. Tato zkouška testovala nejen naše schopnosti přežití v nevlídné a nebezpečné české krajině, ale také schopnost spolupracovat jako tým a dělat efektivní rozhodnutí.

Již před expedicí jsme zjistili, že jsme si nevybrali úplně nejlepší část roku vzhledem k počasí, které nás mělo celé 4 dny a 3 noci provázet. Proto jsme při balení krosen museli zohlednit i možné "mírné" namočení, a to nejen oblečení. Podle pravidel expedice si členové nesmějí po cestě nic kupovat a musí být maximálně nezávislí vůči technologiím, a proto jsme si veškeré jídlo museli nést v batohu sami a pití jsme vždy dotočili v kempu. S přidanou zátěží, způsobenou ještě stanem, měl každý z nás na zádech bezmála 20 kilogramů.

DEN 1. Jak už jsme zmínili, první den jsme vyrazili vlakem z Nymburka, a v doprovodu paní profesorky Martínkové a pana profesora Barančíka, jsme jeli do Hustopečí. Cestu jsme si ozvláštnili spánkem, nebo hazardními hrami, jako je například prší. Po několika přestupech jsme dorazili na místo, kde se s námi oba profesoři rozloučili a nechali nás napospas našemu osudu. Když jsme se vymotali z města a minuli asi tak 12 cedulí s nápisem BURČÁK věděli jsme, že bude naše putování plné pokušení, kterému budeme muset odolat. Cesta vedla mezi krásnými podlouhlými vinicemi, na kterých rostly ještě krásnější hrozny, které nás rozhodně nenapadlo po cestě jíst. Množství jiných plodů naší krajiny, jako byla jablka, ořechy či šípky nás provázely po celou dobu naší výpravy, a když už jsme si nemohli nic kupovat, tak nám alespoň toto zpříjemňovalo naše putování. Zjistili jsme že plašiče špačků, které každých 10 vteřin dělají rány, které by mohly vzbudit i mrtvého, fungují i na obyčejné smrtelníky jako jsme my a mnohokrát jsme se lekli. Během cesty jsme obdivovali květinovou a dýňovou výzdobu místních obyvatel, udělali jsme přestávku na něco, čemu by se teoreticky dalo říkat oběd, polemizovali o tom, jestli je tenisová raketa vhodný partner do života a po pár hodinách pózování před naučnými tabulemi a nadávání na elektrokola jsme dorazili k nádrži Nové Mlýny, na které nás nejvíce zaujal obrovský, suchý strom trčící uprostřed nádrže z vody. Po krátké, ornitologické přednášce jednoho ze členů expedice jsme se vydali dále po silnici, která byla z obou stran omývána vodou z nádrže, až jsme dorazili na náměstí v Dolních Věstonicích, ze kterého to byl už jenom kousek do místního kempu, kde jsme si postavili stany a po 14 kilometrech v nohách jsme se začali připravovat na konec dne. Celkově jsme s sebou měli dva stany, a jelikož jeden byl pro 4 osoby a druhý pro 2, tak vždy jeden člen expedice musel absolvovat romantickou noc s krosnami. Během večeře, ke které jsme si dali výtečné fazole s kukuřicí a chlebem, jsme hráli hry na pozornost, což bylo trochu komplikované vzhledem k tomu, že už byla tma. Ještě před spaním se někteří členové ujali role módní policie a lekcí sebeobrany jsme ukončili první den.

DEN 2. Když jsme se vzbudili nad nádrži se vznášela ranní mlha. I přes to, že jsme spali u vody, nebyla nám taková zima, jako jsme předpokládali. K snídani si dal každý své jídlo, které si přivezl z domova, zabalili jsme stany pokryté rosou a vydali se směrem k zřícenině hradu Děvičky. Po cestě Dolními Věstonicemi jsme ještě potkali dřevěnou sochu Věstonické venuše, která nás velmi zaujala (viz fotogalerie). Počasí nám přálo, možná až moc, jelikož jsme se zapotili již při prvním výstupu do kopce, během kterého jsme zkoumali naučné tabule a vedli politické debaty. Před vstupem na zříceninu, jsme odložili batohy, jelikož jsme usoudili, že ani případným zlodějům by se nechtělo tahat s takto těžkými krosnami a šli jsme si prohlédnou nejprve bývalý palác, kde jsme si udělali pár fotek a našli kešku, a poté bývalou baštu. Bylo vcelku hezké počasí, a proto jsme měli krásný rozhled nejen do celé CHKO Pálava, ale i do poměrně rozsáhlého okolí, vzhledem k nížinatému povrchu Moravy. Naše cesta pokračovala na další zříceninu, tentokrát Sirotčí hrádek, kde jsme se naobědvali a znovu se pokochali výhledem do okolí. Sešli jsme o kousek níže a vraceli se tak trochu cestou necestou podél kopce, ze kterého jsme právě sešli. Nechyběla ani ochutnávka vína (myšleno hroznového), kvůli které se naše skupina dělila na tři části, podle toho jaký druh hroznů nám chutnal, bílé, modré nebo růžové. Poté, co jsme dorazili do Pavlova, jsme si udělali menší přestávku, během které nás tajně kontrolovali profesoři z úkrytu v restauraci. Naše putování dále vedlo nekonečnou cestou podél nádrže, během kterého jsme pozorovali hejna špačků, která brala vinice útokem. Na asfaltové cestě, široké asi tak pro 4 lidi, jsme potkali spoustu velmi přátelských rybářů a roznášeli tak povědomí o Nymbursku i v těchto končinách. Například jsme se dozvěděli, že to, že po mistrovství světa v rybaření, které se zde koná, neberou ryby, není jejich úbytkem, ale jejich překrmením. Zbytek cesty už byl poměrně klidný, až na hejna komárů, která se nám vznášela nad hlavami. Po ubytování v kempu v osadě Nové Mlýny u břehu Dyje jsme si k večeři dali výtečný kuskus s rajčaty a bazalkovým pestem. Ve stanu ještě proběhla debata o Mohamedovi a horách a poté jsme šli na kutě.

DEN 3. Třetí den nezačal moc přívětivě. Zhruba kolem deváté hodiny ranní začalo pršet a nepřestalo až do půl jedné, takže během cesty z kempu do Lednice proběhly pouze vtipy stylu že v tomto počasí nejdeme do Lednice, ale do Mrazáku. V Lednici jsme si dali oběd pod dřevěnou pergolou místní zavřené vinotéky, převlékli jsme se a pokračovali na zámek. Prošli jsme si areál a prohlédli Janův hrad. Zajímavost o tomto hradu je, že byl postaven tak, aby vypadal poničeně. Naše cesta pokračovala kolem Loveckého zámečku u kterého jsme zjistili, že nás déšť trochu popohnal a tudíž jsme měli časový náskok a mohli jsme si dát pauzu. Během dalšího putování jsme trávili dlouhé chvíle určováním druhů vozů Škoda Octavia, ale to úplně nesouviselo s expedicí. Podél cesty se táhly koleje a my došli až k NPR Lednické rybníky, které byly bohužel zrovna vypuštěné a bylo vidět pouze ptactvo, což obzvláště potěšilo člena expedice, který je vášnivým skoro-ornitologem. Cestu jsme si proto mohli mírně zkrátit chůzí po pláži, ale moc se nám to nevyplatilo, vzhledem k bahnu, které se lepilo na boty. Vylezli jsme na mírný kopeček k Apollonovu chrámu, který se tyčil nad vypuštěným rybníkem, a už nám zbýval jen krátký úsek cesty do kempu. V kempu jsme museli nejprve natáhnout lano abychom usušili stan, který byl mokrý z ranního deště a k večeři jsme si uvařili instantní polévku. Únava některých členů po dvacetikilometrové tůře už byla značná, a proto jsme usnuli velmi brzo. Samozřejmě před usnutím opět nechyběla diskuze o Mohamedovi a hoře.

DEN 4. Z tohoto dne jsme měli nejmenší strach, jelikož jsme měli naplánováno pouze 15 kilometrů. Ráno bylo jako ty předešlé, až na snídani, kdy jsme si všichni dali instantní kaši. Vyrazili jsme po cestě, po které jsme den předtím přišli a na rozcestí za rybníkem jsme zahnuli na opačnou stranu. Asi po jednom kilometru na nás z lesa vykoukl chrám Tří Grácií. Toto mi přišlo na celém Lednicko-valtickém areálu zvláštní, člověk jde a jde a jde a najednou, z ničeho nic se z lesa vyloupne velká, jakoby antická stavba. Nicméně jsme poté mírně sešli z plánované trasy, ale hned jsme se zorientovali, přizpůsobili a pokračovali až do Hlohovce. Zde jsme navštívili krásný Hraniční zámeček, který dříve rozděloval Markrabství moravské a Arcivévodství dolnorakouské. My jsme toto místo využili na krátkou pauzu s hezkým výhledem na přilehlé jezero s labutěmi. Poté už nám zbývala jenom cesta městem, vinicemi a zakončení zámečkem Belveder. Vstupem do Valtic skončila naše expedice. Poté už jsme jenom došli na zámek Valtice a zde jsme navštívili místní výrobnu pralinek a samozřejmě jsme si nějaké koupili, vzhledem k tomu, že expedice skončila. Zpáteční cestu vlakem jsme měli okořeněnou menším zážitkem, ale podrobnosti raději vynechám. Celkově jsme tedy ušli 70 kilometrů s plně naloženými krosnami, což si myslím, že je úctyhodný vysledek. Zranění nebyla skoro žádná kromě puchýřů a namožených svalů.

Zobrazeno: 731x

Aktuální informace

06.02.2023

Pro školní rok 2023/24 hledáme nové učitele...

Celý článek
02.02.2023
  • pondělí 8:00 - 11:00 a 13:00 - 16:00 hod
  • středa 8:00 - 11:00 a 13:00 - 16:00 hod

Odevzdání přihlášky ke studiu je možné mimo úřední hodiny pouze po předchozí telefonní domluvě 325 512 747.

31.01.2023

15.2. od 14:00 do 16:00 hod.

Celý článek
26.01.2023

Dne 26.1.2023 zveřejnil ředitel kritéria přijetí na příští školní rok.

Celý článek
17.01.2023

Gymnázium BH zveřejňuje inspekční zprávu z komplexní inspekce, která proběhla na konci prosince 2022 a protokol z inspekce.

06.01.2023

úterý 28. 2. 2023 od 17.30 hodin v Městské knihovně Nymburk
medailonek významné absolventky školy

12.10.2022

Dnes 12. 10. 2022 byla zveřejněna Výroční zpráva našeho gymnázia za školní rok 2021-2022.

20.09.2022

Gymnázium Bohumila Hrabala je určenou školou ve smyslu vyhlášky MŠMT č.13/2005 Sb. k poskytování jazykové přípravy žákům - cizincům.

seznam pověřených škol

Celý článek

Významní absolventi

Absolvovala v roce 1946.

Již ve škole projevovala sklon k výtvarnému umění a pracovala pod vedením tehdejšího profesora gymnázia akad. mal. Quido Lexy.

Anketa

 
Motto školního roku 2022-23
Cornell Woolrich 16 %
Wayne Gretzky 16 %
Milton Berle 9 %
John Schaar 39 %
Napoleon Hill 19 %
Celkový počet hlasů: 237
Archiv anket

Svět v roce založení školy

Rusifikace Finska

17. prosince 1903

Bývalý ruský ministr financí Sergej J. Vitte uveřejnil v kodaňských novinách článek proti rusifikaci Finska.

Nejčtenější

08.01.2023

Bujaré silvestrovské veselí utichlo a v pondělí 2. ledna roku 2023 se před naší školou, sešlo 36 studentů oktáv. Jejich společným cílem byla Rokytnice nad Jizerou, kde proběhl první, lyžařský kurz nové sezóny. Bohužel zimní ideál se rozpouštěl již před vánočními prázdninami a rapidní oteplování pokračovalo celý první týden v lednu.

celý článek
15.01.2023

Na lyžařský kurz jsme jeli v neděli, což je docela nezvyklé.

celý článek
19.01.2023

 

 

 

 

 

Tak úspěšní jsme ještě nebyli!

I. KATEGORIE

1. místo - Anežka Zemanová, 4KA
2. místo - Filip Nosek, 4KB
 
II: KATEGORIE
1. místo - Lukáš Pelant, 7MA
2. místo - Richard Pavlíček, 1A
3. místo - Martin Křenek, 6XB
celý článek
 
John Schaar - Budoucnost není místo kam jdeme, ale které vytváříme.