STK - 3.A - Sázava 2011

24.06.2011
STK  - 3.A - Sázava 2011

20. června 2011 ráno se většina 3A,
doplněná třemi parťáky ze septimy A, vydala vstříc dobrodružství, totiž
na dlouho očekávaný pětidenní vodácký kurz na Sázavě.

Pod vedením pana profesora Hyblera, paní profesorky Šádkové, její čtyřnohé štěkající pravé ruky Geralda a instruktorů Štěpána a Romana, jsme si nepřipouštěli nervozitu z nových zkušeností, neznámých míst a špatného počasí.

Vlakem jsme dojeli do Kolína a pokračovali jsme autobusem do Kácova, kde jsme si zapůjčili lodě, pádla, barely a vesty.

Před prvním setkáním s vodou si mírně vyděšené dívky rozebrali chlapce s nadějí, že se tolik nenadřou a nebudou jezdit od jednoho břehu k druhému.  Ukázalo se, že tato úvaha byla v některých případech naivní, ale po pár desítkách minut se všechny lodě pohybovaly uspokojivou rychlostí, ba dokonce i správným směrem.

Vojenské podmínky v tábořišti, které se mělo stát naší noclehárnou po první noc nás nezbavily dobré nálady. To se povedlo až vytrvalému dešti, který přišel večer, avšak do slunečného rána jsme vstali s novou dávkou energie. Než jsme se stihli nasnídat, objevily se mraky a začalo drobně pršet, ale s větou : „Nenaděláš nic,“ jsme si připravili houby na vysoušení lodí a statečně jsme se odpíchli od břehu.

Během dne se počasí zlepšilo a my se těšili na středu jakožto na nejteplejší den . Kemp číslo dvě nás příjemně překvapil. Našli jsme si i nového kamaráda, a to velmi vzdělaného upovídaného pána, který má dle vlastních slov nejdelší péro (za kloboukem) v Evropě.

Potěšil nás zprávou, že takoví jako my v kempu ještě neviděl. Že prý se všichni s jídlem, unavenými pohledy a kytarou usídlí okolo ohniště a ne okolo hromady odpadků, jak jsme to dokázali jen my.

Třetí den nás předpověď počasí nezklamala. Panuje všeobecné přesvědčení, že za deště bychom vytyčenou trasu jeli dvakrát kratší dobu, než za jakou jsme to zvládli. Ale jak už bylo řečeno, byl to nejpříjemnější den.

Večer se kempem rozléhalo nadávání na spálená kolena, někdy i na spálené uši. Spotřeba mléka po opalování a panthenolu byla neuvěřitelná. Teplo si vybralo svou daň, přišla bouřka a následovalo zašívání stanu, stěhování věcí na suchá místa a domlouvání se, kdo bude kde spát.

Každý si takové místo našel a ráno se všichni v dobrém rozpoložení sešli na plachtě, abychom zasedli ke snídani. Čtvrtý den doznívalo středeční teplé počasí. Brzy odpoledne jsme dorazili do Týnce nad Sázavou a mnozí z nás vyrazili na jídlo, které nikdy nepotkalo konzervu ani kotlík. Po návratu jsme se nezmohli na nic jiného, než rozložit kamarádku plachtu a na ní ležet, dokud nespadly první kapky. Déšť naštěstí netrval dlouho a my měli možnost si poslední společný večer pořádně užít.

Na poslední páteční jízdu jsme měli slíbený nejkrásnější úsek plný jezů, kamenů a peřejí. Vzhledem ke studenému větru to nebylo nejpříjemnější, ale nestěžovali jsme si, dokud první loďky nepluly unášeny proudem dnem vzhůru. Nutno podotknout, že kromě odřených a potlučených nohou a spodních částí zad  nikdo nepřišel k vážnému úrazu.

Dalo by se říci, že teprve toho dne jsme pocítili skutečné vyčerpání. Fyzické i psychické. Bylo to poznat, když jsme po příjezdu do Pikovic leželi na trávě a dojídali poslední zásoby jídla. Když jsme prospali celou cestu vlakem do Prahy i když jsme na nádraží v Nymburce sotva pletli nohama.

Za největší úspěchy vodáckého kurzu považujeme tři věci.

Po krutém a vytrvalém výcviku jsme naučili Geralda slyšet na nové jméno.

Zjistili jsme, jak rozčertit pana profesora Hyblera, který si z nás neustále dělal legraci. Stačilo na všem dobře známý vodácký pozdrav „Ahóóój“ odpovědět „Dobrý den“ a pan Hybler nejméně 20 minut nepromluvil ani slovo.

A nakonec jsme strávili krásných pět dní se svými kamarády, nikomu se nic moc nestalo a  máme zajištěno, že na třídních srazech po letech nebudeme mlčet a budeme mít na co vzpomínat. 

V jednotlivých dnech jsme absolvovali následující úseky                                               

1.den               Kácov – Český Šternberk

2.den               Český Šternberk - Sázava     

3.den               Sázava – Zlenice

4.den               Zlenice – Týnec nad Sázavou

5.den               Týnec nad Sázavou - Pikovice

 

 

                                                                                                          Palánová Anna

Aktuální informace

26.06.2024

Během školních prázdnin je jako úřední den stanoveno pondělí od 9.00 do 11.00 hodin.

29.10.2023

Ředitel školy zveřejňuje výroční zprávu o činnosti školy za školní rok 2022-2023

Významní absolventi

Akad. mal. Helena Ambrosová

Absolvovala v roce 1952.

Narodila se 31. 8. 1934 v Liptovském Mikuláši. 

Anketa

 
Motto školního roku 2023-24
Arnošt Lustig 6 %
Tony Wagner 24 %
William Blake 9 %
Oscar Wilde 49 %
Albert Einstein 12 %
Celkový počet hlasů: 216
Archiv anket

Svět v roce založení školy

Smrt F. L. Riegera

3. březen 1903

Brzy po svých 85. narozeninách zemřel v Praze jeden z nejvýznamnějších českých politiků 19. století, publicista a národohospodář František Ladislav Rieger.

Nejčtenější

25.06.2024

Posádky dračích lodí našeho gymnázia zvítězily v obou kategoriích a díky zisku i celkového vítězství v poháru škol přiváží ZLATÝ HATTRICK.

celý článek
25.06.2024

Letos se hostitelským městem této prestižní soutěže staly ve dnech 21.-23. 6. 2024 Pardubice. Na její realizaci se podílely SPŠ elektrotechnická a VOŠ Pardubice ve spolupráci s Univerzitou Pardubice a Pardubickým krajem.

celý článek
27.06.2024

Pod záštitou vzdělávací organizace Agora CE se studenti výtvarné výchovy ze dvou tříd sext stali uličníky. Umělci, kteří jim zprostředkovávali půlroční projekt zaměřený na proměnu veřejného prostoru poblíž školy, byli Tomáš Roček, Filip Novák a za Agoru Tereza Konrádová.

celý článek
 
Oscar Wilde - Buď sám sebou. Všichni ostatní už jsou zabraní.