Zlatá expedice Český les

První zastávka byla u koupaliště Babylon, zde jsme našli kešku a daly si sváču (nechyběly ani jahůdky a borůvky natrhané po cestě). S úsměvy na tvářích a zářivým sluníčkem jsme se postupně blížily ke kopci. Po cestě jsme potkaly milý pár, který nám nastínil výšlap na Čerchov, i tak nás to ale neodradilo. Cesta to nebyla vůbec jednoduchá na první den naší expedice, ale i tak jsme Čerchov v pořádku zdolaly. Na vrcholku jsme si odpočinuly, uvařily večeři a postavily stany. 

2. den - Ráno na Čerchově bylo poměrně větrné. Rychle jsme se sbalily, posnídaly, a utekly jsme před hejny krvežíznivých mušek. Naše cesta pokračovala směrem dolů, naše nálada však nepoklesla. Procházely jsme krásnými lesy a opět jsme rozšířily pomyslnou sbírku nalezených kešek. Jen jednu se nám nalézt nepodařilo. Motivací při cestě se nám stal výhled na vzdalující se vrcholek Čerchova. Další vyhlídky nás čekaly na Velké skále a na zřícenině Starý Herštejn. Po setkání s naším podporujícím učitelským dohledem jsme se stavily také u studánky. Místo, kde jsme strávily noc bylo moc příjemné. Měly jsme k dispozici posekaný travnatý plácek, a k tomu turistický přístřešek. 

 3. den jsme si přivstaly. Rychle jsme se pobalily a nasnídaly. První zastávka byla u pramene řeky Radbuzy. Zde jsme doplnily lahve vodou a vyrazily jsme na cestu. Cesta to byla opravdu dobrodružná. Postupně se zužovala a zužovala až se proměnila v močál. Párkrát jsme si stouply do vody, ale vše jsme překonaly a našly jsme konečně asfaltovou cestu, která nás dovedla až k zřícenině zámku Walddorf (Valdorf), místo zámku na nás čekaly cca čtyři zdi a dvě okna, a proto jsme se zde nezdržely příliš dlouho a pokračovaly jsme na rozcestí s přístřeškem, kde jsme chtěly přespat. Když jsme přišly k rozcestníku zjistily jsme, že se zde nedá postavit stan, a proto jsme šly ještě kus cesty a až v lese jsme si rozdělaly stany a uvařily jsme si. 

 4.- Poslední den naší výpravy jsme si přivstaly a rychle vyrazily směrem dolů k tolik očekávanému konci výpravy. Čekalo nás příjemných 8,5 km do našeho cíle, Bělé nad Radbudzou. S rekordním tempem jsme do dvou hodin dorazily a oslavily konec expedice nanukem zakoupeným naší skvělou paní profesorkou.

 

Celou expedici bychom shrnuly jako příjemný zážitek, na který budeme dlouho rády vzpomínat.

 

Děkujeme paní profesorce Martínkové a panu prof. Rajovi za příjemnou náladu a veškerou pomoc na naší expedici.

 

 

Adéla Havlinová, Veronika Zemanová, Alžběta Merhoutová, Simona Bursová