Růžena Merunková

Růžena Merunková

Růžena Merunková (*21. 3. 1940), vynikající česká herečka, recitátorka a dabérka, absolvovala v roce 1957.

Narodila se 21. 3. 1940 v Lysé nad Labem jako nejmladší z pěti sourozenců. Lásku k divadlu zdědila po svých rodičích, kteří byli členy místního ochotnického spolku Tyl. Už v dětství si vykoušela první role v různých představeních pro hosty jejich rodinné cukrárny. Sama chodila do recitačního a tanečního kroužku. Po maturitě v Nymburce se rozhodovala mezi ošetřovatelstvím a studiem, které při svém divadle D 34 otevřel E. F. Burian. Na obojí byla přijata. Zvolila si herectví, po Burianově smrti pokračovala na Divadelní fakultě Akademie múzických umění v Praze. Už v době studií hostovala v Národním divadle, jejím prvním stálým působištěm se ale stala prkna Východočeského divadla v Pardubicích. K jejím nejvýznamnějším rolím patřila například Lucietta v Goldoniho Poprasku na laguně, Florela v Učiteli tance Lope de Vegy nebo Puk ve Snu noci svatojánské.
Po dvou sezónách (1961-1963) se nicméně vrátila do Prahy a zakotvila na dlouhá léta na Smíchově v tehdy Realistickém divadle Zdeňka Nejedlého (v téže budově dnes sídlí Švandovo divadlo). Publikum zaujala a své místo ve velkém hereckém souboru si vydobyla hned svou první velkou rolí Fanny v Pagnolově činohře Malajský šíp. V tomto divadle se také seznámila se svým manželem Milošem Hlavicou. Na divadelní scéně vytvářela Růžena Merunková především psychologicky propracované temperamentní ženské typy, ale též postavy komického ladění. Paralelně působila také v rozhlase a zejména v dabingu.

Mnoho rolí vytvořila Růžena Merunková v řadě filmů a seriálů (např. Žena za pultem, Zdivočelá země nebo na rok 2020 připravovaný seriál Čechovi). Je známá z filmů Tři chlapi v chalupě (1963), Všichni dobří rodáci (1968), Ideální manžel (2001) nebo Bludičky (2010). Do povědomí dětských diváků se zapsala především rolí nevlastní sestry Kateřiny v černobílém hudebním pohádkovém filmu Popelka (1969) s Evou Hruškovou, Jiřím Štědroněm a Janem Třískou v hlavních rolích. (Právě kvůli Třískovi, který v roce 1977 emigroval z Československa do Kanady a USA, nebyla "černobílá Popelka" v 80. letech na televizních obrazovkách reprízována a děti se musely spokojit s mnohem proslulejším a slavnějším zpracováním námětu v zimní pohádce Tři oříšky pro Popelku z roku 1973.) Růžena Merunková byla obsazována i do dalších filmových pohádek, ze známějších vzpomeňme alespoň na roli královny Matyldy v pohádce Rumplcimprcampr (1997), pohádku Anděl Páně 2 (2016), kde ztvárnila "babku na tržišti", a Troškovy Čertoviny (2017), kde také hrála "babku".

Růžena Merunková navázala již v mládí dlouholetou spolupráci s rozhlasem a stala se vynikající a často obsazovanou dabérkou. Propůjčila svůj hlas třeba Gině Lollobrigidě, Sophii Lorenové nebo Jeanne Moreau. V roce 2006 obdržela Cenu Františka Filipovského za celoživotní mistrovství v dabingu. Jako recitátorka spolupracovala s Lyrou Pragensis a za své recitační umění byla oceněna na Poděbradských dnech poezie v roce 2006 Křišťálovou růží (která je nejvyšším oceněním v oboru přednesu poezie a prózy). V roce 2014 jí Nadace život umělce udělila cenu Senior Prix jako poděkování za celoživotní uměleckou činnost.

Růžena Merunková byla manželkou již zesnulého herce a malíře Miloše Hlavici, je matkou herce Lukáše Hlavici a zesnulé herečky Anny Bendové.

Zdroje:
Olda808. Růžena Merunková. Dabingforum.cz: filmy a seriály - hezky česky [online]. 19 led 2009 [cit. 2019-07-20]. Dostupné z: https://dabingforum.cz/viewtopic.php?f=33&t=1541
SMETANA, Radek. Říjnové Volání sirén z Malé scény ve dvoře. Pardubický deník.cz [online]. 5.10.2011 [cit. 2019-07-20]. Dostupné z: https://pardubicky.denik.cz/kultura_region/rijnove-volani-siren-z-male-sceny-ve-dvore20111004.html
ROMAN.TICKA, Milka. Růžena Merunková. CSFD.cz: Česko-Slovenská filmová databáze [online]. [cit. 2019-07-20]. Dostupné z: https://www.csfd.cz/tvurce/9058-ruzena-merunkova/

Aktuální informace

13.09.2022

úterý 4/10 od 17:00 hod:

1PA - č. 7 - přízemí vlevo
1PB - č. 2 - přízemí vlevo
1A - č. 6 - přízemí vlevo

Významní absolventi

Vojtěch Kerhart

Absolvoval v roce 1910.

Narodil se 4. 7. 1892 v Poděbradech. Architekt, přítel a spolupracovník Bedřicha Feuersteina.

Anketa

 
Motto školního roku 2022-23
Cornell Woolrich 16 %
Wayne Gretzky 16 %
Milton Berle 9 %
John Schaar 39 %
Napoleon Hill 19 %
Celkový počet hlasů: 237
Archiv anket

Svět v roce založení školy

Smrt Pissara

12. listopad 1903

Zemřel Camille Pissaro (*10. 7. 1830), francouzský malíř.

Nejčtenější

12.09.2022

V pátek 2.září se naše třída 1A vydala na adaptační kurz spolu s panem profesorem Machurkou a paní profesorkou Hornovou. Jely s námi také dvě dívky z oktávy, Kateřina a Vanda, které se v průběhu celého kurzu staraly o náš večerní program.

 

celý článek
01.09.2022

Projektu Otevřená věda 2022, pořádaného Akademií věd České republiky, se účastní opět několik studentků a studentek našeho gymmnázia. Často se studenti aktivit souvisejích s projektem účastní i během prázdnin. Luděk Melich ze 3.A dokázal svoji stáž rozpracovat velmi intenzivně v prvním pololetí roku 2022 a podařilo se mu zúčastnit se v červenci s jeho projektem mezinárodní konference ve skotském Edinburghu.

V následujícím článku popsal, jaké téma si v Otevřené vědě zvolil a jaké dojmy z konference si přivezl.

celý článek
01.09.2022

 

 

John Schaar  

Budoucnost není místo kam jdeme, ale které vytváříme.

 

 

 

 

Motto školního roku je v souladu s dlouhodobou vizí školy. Chceme být školou, z níž odcházejí odpovědní mladí lidé připravení po všech stránkách na to, že budoucnost vlastní i budoucnost společnosti je v jejich rukou. Mladí lidé, kteří si jsou vědomi, že bez aktivního přístupu, stálého vzdělávání, odvahy a pevných morálních zásad nebudou schopni budoucnost tvořit a stanou se jen pasivními prvky budoucího světa.

 

Nám učitelům motto opět připomíná, co je naší úlohou v přípravě žáků, které formujeme v jejich nejdůležitějším věku od 11 do 19 let. Připomíná nám naši odpovědnost. Současně nás nepřímo vybízí k využívání všech prostředků a všech možností, abychom v naší vzdělávací práci uspěli. 

 

Žákům motto sděluje, že svou budoucnost mají skutečně ve svých rukou. Čím dříve si to uvědomí, tím dříve budou schopni její podobu ovlivňovat. Vybízí je k aktivitě, k činorodosti, k promýšlení svých činů… Sděluje jim, že bez nasazení a bez vlastního přičinění budoucnost vytvářet nelze.

 

celý článek
 
John Schaar - Budoucnost není místo kam jdeme, ale které vytváříme.