Exkurze 1.A do Poslanecké sněmovny PČR a na Hrad

Hned na počátku krásného, slunného a úspěšného dne se naše devětadvacetičlenná posádka sešla na hlavním nádraží v Nymburce. Ve vlaku se snad každý z nás bavil

učením se historie Říma na písemku. Tím pádem se naše třída prokázala vysokým studijním zájmem i během volného času. Po příjezdu do Prahy započala procházka

po našem krásném hlavním městě.

Kroky celé skupiny vedly nejprve na Staroměstské náměstí, kde to ale netrvalo dlouho a snad každý se porozhlížel po dopolední svačince. Načež se celá naše skupina

rozprchla po náměstí. Po tomto malém rozchodu se opět naše celá skupina přidala k turistům nadšeně hledícím na Pražský orloj.

Orloj předvedl vše, co uměl, a naše cesta vedla dál. Kolem Rudolfina, přes Mánesův most, na Malou Stranu a na Pražský hrad. Schody nahoru nás nijak nenadchly, ale

po jejich překonání nás čekala odměna v podobě příjemného stínu a taky vyhlídky na stověžatou Prahu. Dál nás cesta zavedla do zahrad Na Valech. V nich jsme měli

šanci se posadit a pokochat se přírodní krásou. Povedlo se tady velice úspěšně zabrat mnoho laviček, ale ne nadlouho, protože schody k Svatovítské katedrále už nás

volaly k sobě. Neváhal nikdo, a proto byly schody překonány hned a na konci skutečně čekalo ohromující architektonické dílo. Katedrála svatého Víta okouzlila svou

velikostí a jednotlivými detaily každého z nás. Když jsme se pokochali její velkolepostí, prošli jsme podloubím na II. nádvoří, kde nás nadchla Kohlova kašna a taky jsme

spatřili prezidentskou vlajku. Prezident byl tedy doma, ale na návštěvu jsme se nestihli objednat, tak tento návrh padl. Paní profesorky nám daly rozchod na

Hradčanském náměstí, kde proběhlo samotné střídání stráží. Bylo zajímavé pozorovat tu disciplínu při jejich pohybu a celý rituál.

Naše cesta pak už vedla Nerudovou ulicí až na Malostranské náměstí, kde byla pauza na „plnohodnotný“ oběd v McDonaldu nebo i jinde.

V půl druhé už jsme se tedy dostali na samotnou exkurzi v Poslanecké sněmovně PČR, kde nám nejprve v paláci Smiřických pustili krátký film o historii Poslanecké

sněmovny. A po filmu nás převedli do Thunovského paláce a paní průvodkyně nám povyprávěla o historii, poté mluvila již o soudobých poslancích a jejich práci.

Měli jsme také tu možnost a čest usednout na místa jednotlivých poslanců v jednacím sále. Atmosféra v místnosti byla velice zvláštní. Pocit nacházet se na místě, kde

se rozhoduje o našem státě, je nepopsatelný. Prohlídka byla velice zajímavá a po ní už jsme jen nastoupili do veřejné hromadné dopravy a nakonec do vlaku. Spokojeni

a obohaceni o mnoho nových poznatků jsme se vrátili domů.

Johana Chane Pešánová, 1. A