Umění 20. a 21. století ve Veletržním paláci

Umění 20. a 21. století ve Veletržním paláci

Exkurze sexty A do Národní galerie (opět), tentokrát na výstavu v duchu 20. a 21. století, očima Kristýny Kutnarové (opět)

Moderní umění bylo vždycky sporné – pravda se nejspíš ukáže až v další etapě, až už budou všichni jeho autoři dávno mrtví a současníci zapomenuti. Nikdo si není doopravdy jistý, zda je ve skutečnosti nesmyslné a úplně mimo, anebo zcela geniální – ovšem kde je hranice mezi nesmyslností a genialitou, či zda tato hranice vůbec existuje, je další otázka. Otázky, toť přesně to, co mi plnilo hlavu po celou dobu výstavy. Občas mě napadalo, čeho vlastně chtějí umělci dosáhnout; pokud se totiž člověk příliš dlouho zaobírá hlubokými myšlenkami, najednou mu každý další krok připadá zbytečný, svět okolo něho se zdá být nereálný; v hlubokých myšlenkách není místo pro barvy, štětce, galerie, peníze na vstupné a školní exkurze. Takže nezbývá než hledat další hranici, hranici mezi tím, co je ještě snesitelné, pochopitelné, ocenitelné a smysluplné, a tím ostatním. Lépe řečeno je třeba vnímat život kolem sebe a co nejvíc přemýšlet, nicméně naše úvahy nemohou dospět dál než úvahy umělců – nesmíme si pokládat otázku, co je umění, odkud se vzalo, jak se pozná jeho hodnota či zda za to jeho tvorba vůbec stojí. Kdo si kdy přivlastnil právo posuzovat a hodnotit umění? Vždyť je to jen zhmotnělá myšlenka, zhmotnělá podstata jednotlivé lidské bytosti, a tu snad nejde považovat za dobrou či špatnou – může být jen pravdivá, anebo umělá. Přes to všechno je zde ale jeden nezvratný fakt – totiž že to, čím jsme v rámci galerie putovali, je naše minulost, mapa uvažování našich předků a minulých generací, jejichž společnost a životní styl umělci přímo či nepřímo ovlivnili. Bez těch zdánlivě bezvýznamných obrazů bychom dnes možná nebyli, kým jsme; umění formovalo náš svět dávno předtím, než jsme se do něj narodili. Malířství dvacátého století bylo hojně ovlivněno politickými a sociálními zvraty – dvacáté století má prostě jakési jedinečné kouzlo, to mi nikdo nevymluví – a psychika lidí se zjevně dostala na horskou dráhu. Najednou byli všichni jako splašení, dělali všechno, co je napadlo, rušili staré formy, náměty, zvyky; pryč s estetikou, pryč se základy umění, přichází něco nového. Obrazy jsou prosyceny nenávistí k době; jenže u které doby tomu tak nebylo? Lidé jsou urputně zaujatí proti přítomnosti a dovedou se upínat pouze na minulost či na budoucnost; je to tak mnohem pohodlnější. Jedna z věcí, která mne fascinovala nejvíc, bylo takzvané  umění akce. Konkrétní dílo nebylo vlastně nic hmatatelného; zbyly po něm pouze fotografie muže, sedícího venku na ulici, s cedulí, na níž se skvěl příkaz ke kokrhání pro všechny kolemjdoucí. Můj první dojem byl jen udivený a nijak obdivný; taková blbost by přece napadla každého. Posléze jsem se zamyslela nad tím, kolik z mých přátel v poslední době vybízelo náhodné lidi na ulici, aby kokrhali. Všichni to máme v sobě, ale málokdo to dokáže. Možná je každý člověk na světě skrytým umělcem, ale jen někteří seberou odvahu k tomu, aby se jím stali i na povrch. Falešná idyla od Kunce jako by byla sama o sobě reklamou na nádhernou lež s padesátiprocentní slevou. Černického motorkářské helmy nám ukazují, že i pocit se dá v dnešní době sériově vyrobit. Fantazii se meze nekladou. Jak moc a jak málo může vyjádřit kupříkladu jediná tečka. Jsou zásluhy, které umělci přisuzujeme, vždy oprávněné, anebo se v roli diváků pouze mermomocí snažíme najít hluboké myšlenky, které v díle ve skutečnosti skryté nejsou? A pokud tomu tak je, můžeme tvrdit, že je to špatně, když nám to tak jako tak pomohlo dojít k vlastním úvahám? Úplně na konci, poté, co jsem byla protažena všemi chodbami, nejrozličnějšími styly a působením všemožných osobností; vyšťavená, zmatená a trochu zruinovaná, mi na mysl vytanula už jen jedna, poslední otázka: kdo jsi?

24. 4. 2013

Kristýna Kutnarová

Aktuální informace

31.01.2024

Ředitel školy zveřejňuje 31.1. kritéria přijetí na školní rok 2024-25 do 1. ročníku:

Celý článek
24.11.2023

MŠMT spustilo informační portál k přijímacímu řízení na SŠ.

29.10.2023

Ředitel školy zveřejňuje výroční zprávu o činnosti školy za školní rok 2022-2023

Významní absolventi

Absolvoval v roce 1951.

Narodil se 7. 9. 1932 v Praze. Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze.

 

 

Anketa

 
Motto školního roku 2023-24
Arnošt Lustig 6 %
Tony Wagner 24 %
William Blake 9 %
Oscar Wilde 49 %
Albert Einstein 12 %
Celkový počet hlasů: 216
Archiv anket

Svět v roce založení školy

Výnos cara Mikuláše II.

11. březen 1903

V Rusku byl vydán výnos cara Mikuláše II.

Nejčtenější

28.02.2024

FOTOGALERIE Z BESEDY (Z FB MĚSTSKÉ KNIHOVNY)

Na letošní třetí alumni besedu jsme přizvali absolventa gymnázia z roku 1994. Je jím Mgr. Pavel Snítilý, archeolog a zástupce ředitele Městského muzea v Čelákovicích. V nymburské knihovně ve čtvrtek 29. února 2024 nám od 17.30 hodin popíše mj. moderní archeologické metody v besedě nazvané: Archeologie pod vaším domem?

celý článek
15.03.2024

V úterý 19. 3. 2024 se koná od 11:45 Školní kolo 46. ročníku SOČ. Slavnostní zahájení za přítomnosti vedení města a vedení školy bude v učebně č. 77. Níže se dozvíte, kdo ze soutěžících a na jaké téma práci SOČ psal, jak to bude se zkrácením výuky a co je třeba udělat, pokud se na konkrétní obhajobu chce někdo přijít podívat.

celý článek
12.03.2024

Sekunda B vyjela na lyžák netradičně ve čtvrtek 7. 3. 2024 Po přijetí na chatu jsme začali vybalovat. Pak se hráli už jen hry.  A šlo se na večeři. V pátek díky nedostatku sněhu jsme museli vyjít až na Dvoračky a tam jsme celý den lyžovali. Bylo hezké počasí a tak jsme si to všichni užili.  Kvůli ztíženým podmínkám se posunul i oběd.

celý článek
 
Oscar Wilde - Buď sám sebou. Všichni ostatní už jsou zabraní.