Bedřich Feuerstein

Bedřich Feuerstein

absolvoval v roce 

15. 1. 1892 Dobrovice – 10. 5. 1936 Praha

Architekt, scénický výtvarník, malíř a esejista světového rozhledu a mimořádných uměleckých kvalit. Výrazná osobnost české moderní avantgardní architektury a scénografie.

Vyrůstal v rodině ředitele loučenského panství Thurn-Taxistů. V roce 1903 nastoupil do prvního ročníku nově otevřené obecní vyšší reálky v Nymburce, na níž maturoval v roce 1910. Vystudoval architekturu na České technice v Praze u významného architekta, Slovince Josipa Plečnika. V roce 1913 podnikl cestu do Petrohradu s cílem poznat ruský empírový klacismus. V letech 1920-21 navštívil s malířem Josefem Šímou jižní Francii a získal stipendium na Ecole du Louvre v Paříži (1921). V letech 1924-26 pracoval v Paříži u významného architekta Augusta Perreta. Ve Francii se seznámil s Perretovou klasicizující modernou a s purismem geniálního Le Corbusiera. V letech 1926-30 projektoval v Tokiu u význačného amerického architekta českého původu Antonína Raymonda a u Kamekiho Tsuchiury. V roce 1928 navštívil USA, v roce 1930 Čínu, s malířem Adolfem Hoffmeistrem v roce 1931 Sovětský svaz.

Stal se členem výtvarné skupiny Tvrdošijní, Architektonického klubu, Skupiny výtvarných umělců Mánes a Devětsilu, levicové skupiny avantgardních spisovatelů, umělců a architektů soustředěných kolem teoretika Karla Teigeho. Publikoval v revuích Stavba, Stavitel, ReD, Musaion, Volné směry.

Raná architektonická tvorba Bedřicha Feuersteina byla ovlivněna především kubismem a klasicismem. Kubistou se stal již před první světovou válkou. Už pro jeho první kubistické projekty z let 1913-14 byl přitom charakteristická snaha vyhýbat se násilným deformacím a ponechávat tvarům jejich plnost. Zázemí tohoto postoje tvořila Feuersteinova záliba v empírové architektuře. Smysl pro věcnost ho vedl po roce 1918 k puristickým experimentům vrcholícím stavbou krematoria v Nymburce. Nymburská realizace představuje fundamentální dílo českého architektonického purismu, stylu založeného na očištění geometrické podstaty věcí od všech ozdob a dekorací, k jehož inspiračním zdrojům patřil strohý josefínský a empírový klasicismus a železobetonové průmyslové stavby. Objemová skladba krematoria v Nymburce vyrůstá z dynamického půdorysu na způsob tvorby Američana Franka Lloyda Wrighta, výrazné osobnosti světové moderní architektury. Nymburské krematorium představuje samotný závěr vývoje české kubistické architektury.

Malířská tvorba Bedřicha Feuersteina vzcházela z kubistického a puristického tvarového oproštění, neztrácel se však zájem o realitu zobrazovaných scenérií. Navrhoval též obálky pro knihy.

V první polovině dvacátých let, především však po návratu z Japonska na počátku třicátých let, se Bedřich Feuerstein věnoval scénografii, do jejíhož vývoje zasáhl obdobným způsobem jako do architektury. Návrhy pro R.U.R. bratří Čapků a Moliérova Zdravého nemocného (Národní divadlo 1921) využívaly tvarovou a barevnou skladbu takzvaného národního slohu k puristickým scénickým vizím. Výprava Marlowova Eduarda II. (Národní divadlo 1922) kalkulovala s výrazovostí gotických rysů puristického scénického objektu. Scény k Nezvalovým Milencům z kiosku (Stavovské divadlo 1932) a Voskovcově a Werichově hře Osel a stín (Osvobozené divadlo 1933) měly již surrealistický charakter.

K Nymburku a blízkému okolí váže světoobčanka Bedřicha Feuersteina jeho dětství, středoškolská studia, jedna z pouhých dvou architektonických realizací v Čechách, která však představuje zásadní stavbu československé meziválečné architektury, i místo jeho posledního odpočinku.

Realizace: Pomník J. Fleischnera v Jičíně (1922-23), městské krematorium v Nymburce (1922-24, s B. Slámou), Vojenský zeměpisný ústav v Praze (1922-25), divadlo s třemi jevišti na Mezinárodní výstavě dekorativní umění v Paříži (1925, v ateliéru A. Perreta), ústřední budova a rodinné domy firmy The Rising Sun Petroleum v Jokohamě (1926-29), nemocnice sv. Lukáše a sovětské velvyslanectví v Tokiu (1928-30, v ateliéru A. Raymonda a K. Tsuchiury), úprava nakladatelství Aventinum v Praze (1931).

Projekty: soutěž na veřejné budovy v Pardubicích (1913), na Riegrovu mohylu na Kozákově (1914), na krematorium v Pardubicích (1919), na památník odboje v Praze (1923), na věžový dům pro Tananarive (1925), na Kulturní dům v Sendai a obchodní dům Čikatetsu v Tokiu (1929), na sanatorium ve Vyšných Hágách (1932), na pavilón ČSR v Bruselu (1934).

„…Architektura Feuersteinova městského krematoria v Nymburku z let 1922 – 1924 vzešla z téže kubistické tradice čisté geometrické formy jako poválečné práce Josefa Gočára. Obráží se v ní obdobná záliba v empírovém klasicismu. Jejími nejvýraznějšími elementy se staly tytéž obloukové tvary, s jakými pracoval rondokubismus, a byla vytvořena v tomtéž měsíci květnu 1922 jako definitivní plány Gočárovy Legiobanky. V porovnání s Legiobankou však už nymburské krematorium představuje jiný svět. Nová je dynamičnost jeho celkové konfigurace, inspirovaná příkladem Franka Lloyd Wrighta, její zřetelně mašinistický ráz, vyjadřující okouzlení poválečné avantgardy moderní technikou, a čistota jejích bílých hranatých i zaoblených ploch, odpovídající Le Corbusierově definici architektury jako přísné, moudré a velkolepé hry objemů ve slunečním světle. Dědictví kubismu připomínají snad jen dekorace interiérů od Bohumila Slámy a pak hofmanovské reliéfní kříže v půlválcových čelech tamburu nad obřadní síní. Takové půlválcové objemy, objevující se i na jiných místech krematoria v sousedství hranolů a kulatých sloupů, užívali kdysi architekti Velké francouzské revoluce a berlínského empíru jako znaky monumentality …“

Rostislav Švácha, Lomené, hranaté a obloukové tvary. Česká kubistická architektura 1911-1923, Praha 2000.

Aktuální informace

25.06.2019

každé pondělí 9:00 - 11:00 hod. Průkazky na dopravu potvrzujeme až na začátku školního roku v září.

Významní absolventi

P. Angelik František Fišer, OP

P. Angelik František Fišer, OP (4. 2. 1926-1. 2. 1983), teolog, historik, překladatel Bible, tramp s přezdívkou Rancher a zakladatel RANCHE 7D na úpatí Jedlové v Lužických horách, absolvoval v roce 1948.

Anketa

 
Vyberte motto školního roku 2019-2020
Motto 1 14 %
Motto 2 21 %
Motto 3 59 %
Moto 4 7 %
Celkový počet hlasů: 140
Archiv anket

Svět v roce založení školy

Venezuelská krize

8. únor 1903

Ve Washingtonu skončila konference věnovaná venezuelské krizi. 

Nejčtenější

01.08.2019

Prázdniny, ač se nám to líbí nebo ne, se přehouply do své druhé poloviny. Jako každý rok dáváme na výběr 4 možnosti pro motto školního roku. Nedá se pochybovat o tom, že i nadcházející rok bude rokem velice bohatým a činorodým. Žáky a učitele čeká spousta práce, učení a zážitků. Pro některé bude tento rok prvním na Gymnáziu Bohumila Hrabala, pro někoho rokem posledním. Každý z nás přijde do školy s různými představami, předsevzetími, cíli a přáními. Věříme, že přesto je pro nás všechny jedno společné - snaha o co nejlepší výsledky.

Dejte hlas myšlence, která by nás měla celým školním rokem provázet a ke které se budeme v jeho průběhu obracet. Bude nás motivovat a vést k cíli. V anketě, která je zveřejněna v první srpnový den, jsou citáty uvedeny jen číslem motta. Autorem všech myšlenek, které se i z dnešního pohledu jeví jako velice aktuální, je řecký filozof Sokrates (469 - 399 p. n. l.).

Zde je jejich kompletní přehled.

Motto 1

Silné mysli diskutují o myšlenkách, průměrné o událostech a slabé mysli o lidech.

Motto 2

Tajemstvím změny je soustředit veškerou svou energii ne na boj se starým, ale na budování nového.

Motto 3

Kdo chce pohnout světem, musí se nejdříve pohnout sám.

Motto 4

Nebudeme žít lépe, pokud nebudeme hledat, jak se stát lepšími.

 

celý článek
29.07.2019

Přejeme všem návštěvníkům našich stránek krásné léto a na konci srpna se těšíme na shledanou!

celý článek
 
J. W. Goethe: Nestačí vědět. Nestačí chtít. Je třeba konat.